Malíř Martin Velíšek vnímá obraz jako paměťové médium, které je schopno v sobě podržet efemérnost okamžiku.
Impuls k malbě přichází zvnějšku jako signál vyslaný konkrétním smyslovým podnětem. Je spojený s neopakovatelným časovým momentem, v němž proběhne jakási „událost“. Podráždění autorovy pozornosti v sobě skrývá jednací imperativ, který spouští důvod k vytvoření obrazu. Smyslové podněty nachází v náhodných setkáních s cizími lidmi, zpravidla ženami, které se prostřednictvím jedinečné konstelace stávají potenciálními modely.
Více zjistíte přímo na webu galerie ZDE.
kurátor: Petr Vaňous
