Horko v trávě

Zdeněk Daněk (*1977) patří mezi nejviditelnější krajináře na současné tuzemské scéně. Lidé jeho tvorbu mohou znát nejen z galerií, ale i z poštovních známek, komiksů nebo přebalů CD (spolupráce s Českou filharmonií). Úspěšný je pak zejména svými plenéry, do kterých, protože vnímá krajinu jako laboratoř pro malbu, obvykle přidává nějakou tu malířskou výzvu navíc. Vedle „Zelených obrazů“ to jsou například „Různé scénáře“, v rámci kterých bojuje proti svému zpohodlnění a malířským zlozvykům, a tak si schválně bere do plenéru nevyhovující štětce, maluje náhodně vybraná místa či obraz každých pár minut otáčí; nebo „externality“, při nichž se vyjadřuje k enviromentálním problémům a ukazuje na absurditu lidského chování ve vztahu k životnímu prostředí.

Coby krajinář se přitom neidentifikoval hned. Došlo k tomu až při studiích u Zdeňka Berana na pražské Akademii výtvarných umění (1999–2003), přičemž předtím absolvoval studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1996–1999), kde byl pod vedením Pavla Nešlehy (malba) a Jiřího Barty (televizní grafika). Z těchto studií dodnes tíhne k figurální malbě, portrétu či animaci. Občas se věnuje i objektu. Po studiích se z něho stala obvyklá součást důležitých krajinářských výstav: „Ve stínu stromů“ – Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích (2024), „Dialogy“ – v pražské Galerii Kooperativy (2019), „Česká krajinomalba“ – Oblastní galerie Liberec (2005) a rovněž je jeho dílo součástí stálé expozice ve Východočeské galerii v Pardubicích.