Milan Knížák | Madona
Milan Knížák | Madona
Milan Knížák - jeden z autorů, kteří asi nejviditelněji formovali podobu českého současného umění od devadesátých let a jeho Madona v limitované edici tisků. Limitovaná edice 100ks, číslováno, podepsáno autorem.
| Technika tisku: | giclée, archivní 12barevný pigmentový tisk |
| Papír: | 100% bavlněný papír Hahnemühle Photo Rag 308g |
| Rozměry tisku (XL): | 80 × 61 cm | 84 × 65 cm (tisk | rám) |
| Rám: | dřevěný s UV plexisklem v muzejním standardu |
Předprodej s možností výběru tisků je otevřen do středy 18. března. Expedovat všechny tisky budeme od pondělí 23. března.
Vybrané: velikost ,
Dostupnost vyzvednutí nebylo možné načíst
Tisk není momentálně skladem. Po objednání bude tisk podepsán autorem, proto je dodání o něco delší (cca 2 týdny).
Prof. Milan Knížák, Dr. A
* 19.dubna 1940 v Plzni
je český multimediální umělec, člen mezinárodního hnutí Fluxus, ředitel východní sekce. Jeho aktivity zahrnují akce, výtvarné umění, architekturu, design, módu, básně, literaturu, fotografie a hudbu. Milan Knížák je osobnost, která významně formovala naši kulturu a především její polistopadové směřování. Patří mezi nejznámější a nejrespektovanější české umělce ve světě, je tam řazen v důležitosti vedle autorů jako je František Kupka a Jiří Kolář. V letech 1990-1997 působil jako rektor Akademie výtvarných umění v Praze (AVU), od roku 1999 do května 2011 jako ředitel Národní galerie v Praze. V letech 1989-2015 byl vedoucím Ateliéru intermediální tvorby na AVU.
Autor textu: Filip Kazda, vedoucí a kurátor HYB4 Galerie
Proč jsme vybrali Milana Knížáka
Milan Knížák je jednou z osobností, která pro mnoho lidí dlouhodobě symbolizuje české současné umění. Od devadesátých let patřil k jeho nejviditelnějším postavám a výrazně ovlivňoval nejen uměleckou scénu, ale i veřejnou debatu o podobě kultury.Zároveň jde o autora, který vždy vyvolával silné reakce. Knížák je jednou z nejkontroverznějších osobností české výtvarné scény. Jeho tvorba i veřejná vystoupení často rozdělovala publikum i odbornou veřejnost. Ať už obdivovaný, nebo kritizovaný, zůstává nepřehlédnutelnou postavou, která dokázala výrazně ovlivnit způsob, jakým se u nás o současném umění mluví.
Právě proto nám dává velký smysl, že se jeho práce objevuje i na 100ks. Projekt od začátku stojí na myšlence přinášet na stěny lidí díla autorů, kteří české umění skutečně formují a Milan Knížák mezi takové osobnosti bezpochyby patří.
Jakub Svoboda, zakladatel 100ks.cz

Milan Knížák pro 100ks
MADONA, ze série ,,Počítačových obrazů", 1996-1997,
Práce na počítači mi dovolila, abych ke vzniku obrazů použil elementy z děl jiných umělců, které spojuji v nový, jiný, a tedy můj obraz. Mé autorství tkví především v obsahu, který je autentický i když samozřejmě si jednotlivá torza nesou část svých původních obsahů s sebou. Právě soubor těchto malých poselství a především určitá estetika daná (mým) výběrem (či řada jiných elementů, které mě zaujaly), vytvářejí můj vlastní obsah, mou vlastní estetiku. Ta však neskrývá své zdroje a samozřejmě se přihlašuje k citovaným autorům nebo alespoň k některým jejich dílům. (V návodu „procesu převážně pro mysl“ nazvaném Negace (1977) uvádím, že „je možno vybrat z již existujících děl nejrůznějších autorů ta díla, která demonstrují prezentovanou myšlenku a jejich kolekci považovat za dílo nové, které může sloužit jako odrazový můstek pro naše další představy.“) I když technika vzniků těchto mých obrazů začíná metodou koláže, kdy skládám jednotlivé elementy v obraz, využívám pak možností počítače k „malířské“ práci. Doplňuji chybějící části či odstraňuji pro mne přebytečné detaily, či celé části obrazů, vytvářím novotvary. Zacházím naprosto volně s barvou. Mohu použít už existujícího koloritu nebo jej libovolně měnit, popř. obarvit černobílé části. (Některé reprodukce jsem totiž získal jen v černobílém provedení.) Rovněž používám fotografické či plastické elementy. Oblasti, z kterých čerpám materiál pro mé obrazy nejsou ničím ohraničeny, jen mými zájmy. Proto mohu vedle sebe (např.) položit gotickou figuru, impresionistickou krajinu, erotickou fotografii, ilustraci z pohádkové knížky a (v podstatě) cokoliv jiného. Na proslulosti či tzv. kvalitě jednotlivých autorů a děl mi nezáleží. Při práci na těchto obrazech byla pro mě důležitá vyvolněnost z jakéhokoliv jasného konceptu. Řídil jsem se pouze (a jen pouze) vnitřní touhou vytvořit obraz a do procesu práce mohlo vstoupit cokoliv, co mohlo tvorbě obrazu, dle mých nezdůvodňovaných a nezdůvodňovatelných pocitů v tom kterém okamžiku, pomoci. Odvolávám se tu také (spíše vzpomínám) na Van Goghovu vizi společného obrazu, kde by každý z tehdejšího kruhu impresionistů a postimpresionistů (byl) maloval určitou jeho část, a to právě takovou, kterou (podle Van Gogha) nejlépe ovládal. (Pokud si pamatuji, tak Gaguin stromy, Lautrec figury, Van Gogh oblohu s hvězdami.) Mělo tak dojít ke vzniku obrazu, který by byl spojením určitých perfektností. Tento naivní Van Goghův sen mi dnes připadá podivně aktuální. Jako poctu Van Goghovi, kterého jsem hluboce a zavile miloval (jeho Dopisy byly jedinou knihou, kterou jsem si s sebou vzal na vojnu) a jehož si stále nesmírně vážím, jsem nazval tuto sérii obrazů „Van Goghův sen“. A dál vznikají obrazy, které nemají jasný záměr jen reagují na stav mé dušičky a podle toho na nich vznikají příběhy.
Milan Knížák
Děláme umění dostupnější
Vydáváme cenově dostupné limitované edice podepsaných uměleckých tisků. Jsme nejsnazší vstupenkou do světa současného výtvarného umění.
Mohlo by vás také zajímat
Buďte první u každé nové edice
Odebírejte náš newsletter a neunikne vám žádný předprodej, ani speciální akce.

















































